Kdo chodil s Alina Kabajevová?

Alina Maratovna Kabajevová (rusky Али́на Мара́товна Каба́ева; tatarsky Älinä Marat qızı Qabayeva; * 12. května 1983 Taškent) je ruská politička a bývalá moderní gymnastka rusko-tatarského původu, olympijská vítězka, desetinásobná mistryně světa a patnáctinásobná mistryně Evropy.

Je historicky nejúspěšnější moderní gymnastkou Ruska (včetně éry Sovětského svazu), která vybojovala dvě medaile z olympijských her, osmnáct z mistrovství světa a dvacet pět z mistrovství Evropy. Od roku 2007 je poslankyní Dumy za stranu Jednotné Rusko.

Během sportovní kariéry vážila 48 kg, měří 166 cm a disponuje mimořádným vrozeným rozsahem pohybů.

Podle informací z médií je dlouholetou milenkou ruského prezidenta Vladimira Putina a má s ním dva syny, Ivana (* 2015) a Vladimira (* 2019).

Vladimir Vladimirovič Putin (rusky Влади́мир Влади́мирович Пу́тин; * 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, který je západním společenstvím často považován za diktátora, v letech 2000–2008 a znovu od roku 2012 prezident Ruské federace.

V letech 1985–1990 byl činný jako příslušník sovětské tajné služby KGB v Německé demokratické republice. Po rozpadu Sovětského svazu započal politickou kariéru v rodném Petrohradě a později působil v Moskvě jako poradce tehdejšího prezidenta Borise Jelcina. V roce 1998 byl Jelcinem jmenován ředitelem Federální služby bezpečnosti (FSB). V letech 1999 a 2000 působil v úřadu premiéra, po Jelcinově rezignaci na konci roku 1999 se z pozice premiéra stal dočasně úřadujícím prezidentem, následně byl roku 2000 prezidentem zvolen a v úřadu potvrzen dalšími volbami roku 2004. Následující funkční období v letech 2008–2012 byl prezidentem Dmitrij Medveděv a Putin se ujal funkce premiéra. V roce 2012 došlo k vzájemné výměně na těchto postech, Medvěděv se stal premiérem a Putin byl opět zvolen do prezidentského úřadu. Tyto události provázely rozsáhlé protesty proti oběma představitelům, které vypukly v souvislosti se zprávami o manipulaci parlamentních voleb v prosinci 2011. V úřadu prezidenta byl potvrzen volbami v březnu 2018 na šest let do roku 2024. Roku 2021 byla provedena úprava ústavy, která Putinovi umožňuje kandidovat i na funkční období 2024–2030 a 2030–2036.

Svou politickou moc Putin opírá o politickou stranu Jednotné Rusko, která je od roku 2003 nejsilnější v Dumě, a dále o určité kruhy oligarchů a tzv. „siloviků“ z prostředí bezpečnostních složek. Ideologický základ, kterým je určována podoba politického systému v Rusku v období Putinovy vlády, bývá označován jako putinismus.

Během Putinovy vlády (ať už z pozice prezidenta či premiéra) se Rusko zapojilo do několika válek a jiných vojenských akcí, z nichž nejvýznamnější jsou druhá čečenská válka (1999–2009), rusko-gruzínská válka (2008), anexe ukrajinského poloostrova Krym (2014), intervence v syrské občanské válce (od roku 2015) a invaze na Ukrajinu (2022), po jejímž zahájení jej britský premiér Boris Johnson označil za diktátora. V září 2022 poprvé od druhé světové války vyhlásil na ruském území částečnou mobilizaci. Ve shodě s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy byl v listopadu téhož roku ruský režim označen zahraničním výborem české sněmovny za teroristický.

V březnu 2023 na něj Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač; viní ho z odpovědnosti za útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu i únosy ukrajinských dětí.

Na počátku září 2025 německý kancléř Merz veřejně prohlásil, že Putin „je možná nejtěžší válečný zločinec naší doby".