Kdo chodil s Seianus?

Lucius Aelius Seianus (20 př. n. l. – 18. října 31 Řím) byl velitel pretoriánské gardy a na krátký čas druhý nejmocnější muž Říma. Seianus sloužil v pretoriánské gardě už za vlády císaře Augusta, ale teprve za vlády císaře Tiberia začala jeho „hvězdná kariéra“. V roce 17 se stal velitelem pretoriánské gardy. Seianus díky důvěrnému vztahu s císařem dokázal snadno získávat moc i na jeho úkor. Od roku 23, kdy se Tiberius přestěhoval se dvorem na ostrov Capri, byl Seianus „vládcem“ Říma. Uvádí se, že nechal zabít několik Tiberiových nástupců z řad julsko-klaudijské větve, dokonce se pokoušel odstranit i budoucího císaře Caligulu. Císař Tiberius proti Seianovi zasáhl až v roce 31, nechal Seiana uvěznit a následně popravit. Dle všeho neměl císař o jeho pletichaření a zločinech ani tušení a Seianovy skutečné záměry odhalil až díky informacím z rodinného kruhu.

Byl to první takto mocný velitel pretoriánské gardy, která se od této chvíle stala skutečnou hrozbou pro každého nového císaře. Nutno dodat, že ač se Seianovi nepovedlo stát se císařem (pokud to byl jeho skutečný záměr), několika pozdějším prefektům pretoriánské gardy se to skutečně podařilo.

Claudia Livia (Classical Latin: CLAVDIA•LIVIA; c. 13 BC – AD 31) was the only daughter of Nero Claudius Drusus and Antonia Minor and sister to Roman Emperor Claudius and general Germanicus, and thus paternal aunt of emperor Caligula and maternal great-aunt of emperor Nero, as well as the niece and daughter-in-law of Tiberius. She was named after her grandmother, Augustus' wife Livia Drusilla, and commonly known by her family nickname Livilla ("little Livia"). She was born after Germanicus and before Claudius.

She was twice married to the potential successor in the Julio-Claudian dynasty, first to Augustus' grandson Gaius Caesar (died AD 4) and later to Tiberius' son Drusus the Younger (died AD 23). Allegedly, she helped her lover Sejanus in poisoning her second husband and died shortly after Sejanus fell from power in AD 31.

Aemilia Lepida – córka Marka Emiliusza Lepidusa, konsula w 6 r., siostra Marka Emiliusza Lepidusa, męża Julii Druzylli.

Jej wuj Lucjusz Emiliusz Paulus (stracony w 14) znalazł się w niełasce Augusta, ale jej ojciec nie brał udziału w spiskach przeciw cesarzowi i pozostawał cały czas z nim w bliskich i żywych stosunkach. Emilia Lepida poślubiła swojego kuzyna – Druzusa III. W czasie trwania małżeństwa obrzucali się oni nawzajem oszczerstwami. W 36 n.e. została oskarżona o cudzołóstwo z niewolnikiem, później popełniła samobójstwo.