Kdo chodil s Şemsiruhsar Hatun?

Murad III (Ottoman Turkish: مراد ثالث, romanized: Murād-i sālis; Turkish: III. Murad; 4 July 1546 – 16 January 1595) was the sultan of the Ottoman Empire from 1574 until his death in 1595. His rule saw battles with the Habsburgs and exhausting wars with the Safavids. The long-independent Morocco was for a time made a vassal of the empire but regained independence in 1582. His reign also saw the empire's expanding influence on the eastern coast of Africa. However, the empire was beset by increasing corruption and inflation from the New World which led to unrest among the Janissary and commoners. Relations with Elizabethan England were cemented during his reign, as both had a common enemy in the Spanish. He was also a great patron of the arts, commissioning the Siyer-i-Nebi and other illustrated manuscripts.

Murad III. (4. července 1546, Manisa či Bozdağan – 15. či 16. ledna 1595, palác Topkapi, Istanbul, Osmanská říše, česky zastarale též Murat či Amurat) byl osmanským sultánem od roku 1574 až do své smrti. Murad III. začal svou vládu tím, že nechal uškrtit svých pět mladších bratrů. Jeho vláda byla silně ovlivňována intrikami harému, zejména podléhal své matce Nurbanu Sultan a později také své hlavní ženě Safiye Sultan.

Podobně jako jeho otec Selim II. aktivně nevládl, prakticky veškeré výkonné pravomoci za něj ze začátku jeho vládnutí prováděl schopný velký vezír Mehmed Paša Sokolović, který byl dosazen již za vlády jeho dědečka Sulejmana I. Sám Murad III. však neměl velkou důvěru k tomuto velkovezírovi a ani nelitoval jeho zavraždění v roce 1579. Jeho panování poznamenaly války s Habsburky a Safíovci, osmanský hospodářský pokles a rozklad institucí. Zároveň byl ale i velkým příznivcem umění, zvláště miniatur a knih.

Zajímavostí je jeho diplomatická spolupráce a korespondence s anglickou královnou Alžbětou I., zejména díky společnému nepřátelství ke katolickému Španělsku. Dokonce se uvažovalo o úzkém spojenectví při anglo-španělské válce.