Kdo chodil s นัตสึโกะ ฮาชิโมโตะ?

Meidži (japonsky: 明治天皇, Meidži-tennó, 3. listopadu 1852 Kjóto – 30. července 1912 Tokio) byl 122. japonský císař. Jméno Meidži (明治 „osvícené panování“) mu bylo dáno až posmrtně. Za svého života byl znám jen jako tennó heika (天皇陛下 „císařské Veličenstvo“) nebo kindžó tennó (今上天皇 „přítomný císař“). Jeho vlastní jméno bylo Mucuhito (睦仁). Vládl od roku 1867 až do své smrti 1912.

V době jeho narození bylo Japonsko zaostalou feudální zemí, ve které od roku 1603 de facto vládli šógunové z dynastie Tokugawa. Nacházelo se v dobrovolné izolaci od mnohem vyspělejšího západoevropského světa s jeho prudce se rozvíjejícím průmyslem, rostoucí vojenskou a politickou mocí a koloniálními ambicemi, a také od Spojených států amerických, jejichž vzestup ve světovou mocnost se již rýsoval. Jeho vláda byla známa jako období Meidži a během ní byly provedeny reformy Meidži, které Japonsko otevřely vlivu západní civilizace a s ní spojené modernizaci a industrializaci. Japonsko bylo přeměněno v konstituční monarchii. Začalo budovat moderní armádu a válečné loďstvo euro-amerického stylu. V době smrti císaře Meidži bylo Japonsko již důležitou a poměrně rozvinutou světovou velmocí.