Kdo chodil s Campaspe?

Campaspe (; Greek: Καμπάσπη, Kampaspē), or Pancaste (; Greek: Παγκάστη, Pankastē; also Pakate), was a supposed mistress of Alexander the Great and a prominent citizen of Larissa in Thessaly. No Campaspe appears in the five major sources for the life of Alexander and the story may be apocryphal. The biographer Robin Lane Fox traces her legend back to the Roman authors Pliny (Natural History), Lucian of Samosata and Aelian's Varia Historia. Aelian surmised that she initiated the young Alexander in love.

According to tradition, she was painted by Apelles, who had the reputation in antiquity for being the greatest of painters. The episode occasioned an apocryphal exchange that was reported in Pliny's Natural History: "Seeing the beauty of the nude portrait, Alexander saw that the artist appreciated Campaspe (and loved her) more than he. And so Alexander kept the portrait, but presented Campaspe to Apelles." Fox describes this bequest as "the most generous gift of any patron and one which would remain a model for patronage and painters on through the Renaissance." Apelles also used Campaspe as a model for his most celebrated painting of Aphrodite "rising out of the sea", the iconic Venus Anadyomene, "wringing her hair, and the falling drops of water formed a transparent silver veil around her form".

Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón), také známý jako Alexandr III. Makedonský (řecky Μέγας Αλέξανδρος (ο Μακεδών ο Τρίτος), [Megás Alexandros (ho Makedón; ho Trítos)]), byl král (basileús) Makedonie. Alexandr rozšířil hranice své říše tažením do Persie a na indický subkontinent, díky čemuž se stal zřejmě největším a nejúspěšnějším vojevůdcem celé historie, který neprohrál žádnou bitvu. V době své smrti ovládal většinu světa známého tehdejším Řekům.

Poté, co si Alexandrův otec král Filip II. Makedonský podmanil řecké městské státy, vydal se Alexandr na východ proti obrovité perské říši Achaimenovců. Během jedenácti let nepřetržitých vojenských kampaní Alexandr postupně dobyl Anatolii, Sýrii, Fénicii, Judeu, Egypt, Mezopotámii, Írán a Střední Asii. Teprve ve vzdálené Indii ho vlastní vojáci donutili upustit od úmyslu dosáhnout velkého vnějšího moře. Po návratu do Babylonu se chystal k dalším výbojům na Arabský poloostrov, odkud chtěl vést své muže na západ. Těmto smělým plánům však zabránil jeho předčasný skon.

V Alexandrem podrobených zemích v následujících staletích probíhala řecká kolonizace a jejich osídlování. Tím započala epocha helénismu, která představovala kombinaci řeckých a orientálních kulturních vlivů. Alexandr již za života (a především po smrti) inspiroval mnohé jedince k literárnímu zachycení a oslavě výjimečných činů, jichž dosáhl. Alexandrova postava proto hluboce pronikla do dějin a mýtů nejen řecké kultury, ale i těch východních.

Je po něm pojmenován rozpadlý kráter Alexander na přivrácené straně Měsíce.