Kdo chodil s Kathy Etchingham?

Kathleen Mary Etchingham (born 18 June 1946) is an English writer known from the Swinging London music scene of the 1960s and for her relationship with Jimi Hendrix.

James Marshall Hendrix (* jako Johnny Allen Hendrix 27. listopadu 1942 Seattle – 18. září 1970 Londýn) byl americký kytarista, zpěvák a skladatel. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších kytaristů v historii rockové hudby. Po uvedení do Rock and Rollové síně slávy v roce 1992 jako člen skupiny The Jimi Hendrix Experience o něm instituce prohlásila, že je „pravděpodobně největším instrumentalistou v dějinách rockové hudby“.

Narodil se v Seattlu ve státě Washington a na kytaru začal hrát v 15 letech. V roce 1961 narukoval do americké armády, ale už následující rok byl propuštěn. Brzy poté se přestěhoval do Clarksville a pak do Nashville v Tennessee, kde začal vystupovat na tzv. Chitlin' Circuit — koncertním okruhu pro afroamerické hudebníky — a získal místo v doprovodné kapele The Isley Brothers. Později hrál i s Little Richardem, se kterým spolupracoval až do poloviny roku 1965. Poté působil v kapele Curtis Knight and the Squires.

Koncem roku 1966 se přestěhoval do Anglie, kde se jeho manažerem stal baskytarista skupiny The Animals Chas Chandler. Během několika měsíců založil vlastní kapelu The Jimi Hendrix Experience (s baskytaristou Noelem Reddingem a bubeníkem Mitchem Mitchellem) a dosáhl tří britských hitů v top 10: „Hey Joe“, „Purple Haze“ a „The Wind Cries Mary“. Slávu v USA si získal vystoupením na Monterey Pop Festivalu v roce 1967. Jeho třetí a poslední studiové album Electric Ladyland (1968) se stalo jeho komerčně nejúspěšnějším a jediným albem, které se umístilo na prvním místě žebříčku Billboard 200. Hendrix byl tehdy nejlépe placeným rockovým hudebníkem na světě, vystupoval jako hlavní hvězda na festivalech Woodstock (1969) a Isle of Wight (1970). Zemřel v Londýně v září 1970 na udušení způsobené barbituráty ve věku 27 let.

Hendrixe ovlivnila americká rock’n’rollová a elektrická bluesová hudba. Upřednostňoval zesilovače s vysokým ziskem, zkreslením a hlasitostí, čímž se výrazně podílel na popularizaci dříve nežádoucích zvuků zpětné vazby. Patřil mezi první kytaristy, kteří ve velkém využívali zvukové efekty jako fuzz, octavia, kvákadlo a Uni-Vibe. Byl rovněž prvním hudebníkem, který ve studiu používal stereofonní fázování. Hudební publicistka Holly George-Warren (Rolling Stone) o něm napsala: „Hendrix jako první přistupoval ke kytaře jako k elektronickému zdroji zvuku. Hudebníci před ním sice experimentovali s feedbackem a zkreslením, ale Hendrix z těchto a dalších efektů vytvořil kontrolovaný, plynulý jazyk, který byl stejně osobitý jako blues, ze kterého vyšel.“