Kdo chodil s Kung Li?

Kung Li, čínsky tradičně 鞏俐, zjednodušeně 巩俐, pinyin Gǒng Lì (* 31. prosince 1965 Šen-jang) je čínská herečka. Na mezinárodní scénu vstoupila spoluprací s čínským režisérem Čang I-mouem a podílela se na přiblížení čínské kinematografie evropskému a americkému divákovi.

Obdržela několik ocenění pro nejlepší herečku – dvakrát Golden Rooster, Hundred Flowers Awards, cenu na festivalu v Cannes, Cenu spolku newyorských filmových kritiků, Volpi Cup na Benátském festivalu, stejně jako Kameru za přínos na Berlinale.

V roce 1996 se vdala za singapurského podnikatele Ooi Hoe Soeng a o dvanáct let později obdržela singapurské občanství.

Čang I-mou (čínsky: 张艺谋, pinyin: Zhāng Yìmóu; *14. listopadu 1951, Si-an, Čína) je čínský filmový režisér, herec a kameraman, jeden z představitelů 5. generace čínských filmařů. Jeho častým tématem je postavení žen ve společnosti.

Po skončení Kulturní revoluce a znovuotevření vysokých škol vystudoval na Pekingské filmové akademii (北京电影学院). Po ukončení studií v roce 1982 nastoupil jako kameraman do periferního filmového studia v provincii Kuang-si. Zde se podílel na vzniku přelomovém snímku Žlutá země (黄土地) režiséra Čchen Kchaj-keho (陈凯歌) z roku 1984. Ve stejném období, tedy během války s Japonskem, se odehrává film Rudé pole (红高粱) z roku 1987, díky němuž se dokázal výrazně prosadit také jako režisér. Jeho film Ťü Tou (菊豆) z roku 1990 byl jako první čínský film nominován na oskara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film. Z úvodu 90. let pochází také Čangův další výraznější počin – film Žít (活着) z roku 1994.

Při produkci svých neservilních snímků však stále narážel čínskou cenzuru a projekce jeho filmů bývaly často zakazovány. Před dokončením Šanghajské triády (摇啊摇，摇到外婆桥; 1995) musel provést sebekritiku, na několik let mu bylo zakázáno natáčet filmy, a nesměl ani emigrovat. Následně mu bylo opět povoleno filmovat, ve své tvorbě z počátku 21. století se pak zaměřil převážně na filmy s politicky nezávadnou historickou a akční tematikou. Z tohoto období pocházejí pro českého diváka nejznámější snímky Hrdina (英雄; 2002), Klan létajících dýk (十面埋伏; 2004) a Kletba zlatého květu (满城尽带黄金甲; 2007).

Dokladem Čang I-mouova věhlasu i postupného smíření s režimem se stala skutečnost, že byl jmenován hlavním režisérem úvodního a závěrečného ceremoniálu Letních olympijských her v Číně konaných roku 2008.

Jean-Michel André Jarre (čti: Žán-Mišél Žár, * 24. srpna, 1948 v Lyonu, Francie) je francouzský skladatel elektronické hudby. Je synem Maurice Jarre, skladatele filmové hudby. Jarre je považován za jednoho z průkopníků stylu New Age s důrazem na elektronickou charakteristiku skladeb, kde hrají roli především klávesové nástroje. Specializuje se též na okázalé inscenace velkolepých venkovních koncertů své hudby, plných laserových efektů a ohňostrojů, spojujících hudbu s architektonickým prostředím.