Kdo chodil s Miroslav Romaniv?

Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků. Rozdělení je prováděno s ohledem na vazebné a ionizační vlastnosti prvků. Kovy jsou charakterizované jako elektropozitivní, mají snahu předávat valenční elektrony a tvořit jednoatomové kationty.

Kovy jsou hojně průmyslově využívány pro svoje ojedinělé fyzikální vlastnosti a pro snadnou zpracovatelnost. První zpracování kovů bylo uskutečněno asi 7 tisíc let před naším letopočtem na území dnešního Turecka.

V průmyslu se označení kovy také obecně používá pro kovové materiály – slitiny kovů nebo kovů s nekovy.

V astronomii jsou za kovy označovány všechny prvky mimo vodík a helium. Zastoupení kovů charakterizuje metalicita.

V alchymii bylo za kovy uznávány: měď, olovo, zlato, stříbro, železo, cín a rtuť (dle hermetických principů přiřazeno tehdy známým planetám, vč. Slunce a Měsíce), přestože byly známy také zinek, platina, arsen, antimon nebo bismut.