Kdo chodil s Adolf Hitler?

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa. Jako takzvaný Vůdce (německy Führer) byl odpovědný za zločiny nacistického režimu, zejména za vyvražďování Židů, Romů, Poláků a dalších Slovanů, a postižených. Jen při holocaustu bylo zavražděno na 6 milionů Židů. Agresivní politikou zprvu dosahoval územní zisky a ústupky jiných států, roku 1939 však napadením Polska vyvolal druhou světovou válku, která si v Evropě vyžádala přibližně 40 milionů lidských životů. Ve válce Německo nakonec utrpělo drtivou porážku.

Hitler pocházel z rodiny rakouského celního úředníka. Byl nadaný, nedokázal však systematicky pracovat a dodržovat kázeň, a proto nedosáhl maturity.^[zdroj?] Toužil se stát malířem, pro nedostatek výtvarného talentu však nebyl přijat na uměleckou školu. Po smrti rodičů se protloukal ve Vídni jako nezaměstnaný bez domova. V té době se utvrdil ve svých nacionalistických, rasistických a antisemitských názorech a začal se zajímat o politiku. Roku 1913 se přesunul do Mnichova a po vypuknutí první světové války se dobrovolně přihlásil do německé armády. Byl v bojích raněn a vyznamenán. V roce 1919 vstoupil do tehdy nepatrné nacistické strany a brzy na sebe strhl její vedení, když dokázal svým charismatickým a populistickým řečnictvím zmnohonásobit členstvo. Vedl nezdařený mnichovský puč 8. a 9. listopadu 1923, po němž byl sice odsouzen do vězení, kde setrval přes rok, využil však soudní proces ke zvýšení své popularity a ve vězení napsal své hlavní programové dílo Mein Kampf (Můj boj). Po vypuknutí velké hospodářské krize koncem dvacátých let se v těžce postiženém Německu začalo dařit extremistům a Hitlerova NSDAP se vypracovala na nejsilnější politickou stranu země, navíc přitom získala i podporu části konzervativních elit a průmyslníků, kteří se obávali rostoucího vlivu komunistů.

Roku 1933 dosáhl Hitler jmenování kancléřem, zprvu ve spojenectví s částí konzervativců, brzy však na sebe nacisté nevybíravými metodami strhli absolutní moc. Hitler se tvrdě vypořádal s opozicí ve vlastní straně i mimo ni, k obětem takzvané noci dlouhých nožů z 29. na 30. června 1934 patřili i velitelé stranické milice SA nebo předchozí kancléř Kurt von Schleicher. Německo začalo zbrojit a Hitler metodou stupňování požadavků a hrozbou agrese dosáhl významných ústupků ze strany západních států. Roku 1938 tak k Německé říši mohl připojit Rakousko a na základě Mnichovské dohody část Československa. Roku 1939 obsadila německá vojska zbytek českých zemí a po dohodě se Sovětským svazem větší část Polska. Napadení Polska však vyvolalo druhou světovou válku, v níž bylo Německo zprvu úspěšné. Roku 1940 německá armáda zvítězila v bitvě o Francii, ale prohrála následnou leteckou bitvu o Británii. Následujícího roku přepadla v rámci Operace Barbarossa Sovětský svaz a postoupila hluboko do jeho území. Od roku 1943, zvláště po bitvě u Stalingradu, však začala nabývat vrchu koalice Spojenců a Hitler svými nevhodnými zásahy do velení armády situaci ještě zhoršoval. Dne 20. července 1944 vyvázl Hitler z atentátu, který v jeho tzv. Wolfsschanze ve Východním Prusku provedl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg. Atentát zosnovala skupina generálů a důstojníků, protože chtěla předejít drtivé porážce, k níž se pod Hitlerovým neschopným a fanatickým velením očividně schylovalo. Na jaře roku 1945 Hitler zůstal v obleženém hlavním městě Berlíně a 30. dubna spáchal ve svém bunkru sebevraždu spolu se svou družkou Evou Braunovou, kterou si těsně předtím vzal za manželku. Své poslední myšlenky a rozkazy zvěčnil ve své osobní a politické závěti.

Maria Josepha Reiter (23 December 1911 – 28 July 1992), known as "Mimi" or "Mitzi", was associated romantically with Adolf Hitler in the late 1920s. She told her story to the German periodical Stern in 1959.

Angela Maria "Geli" Raubal (German pronunciation: [ˈɡeːli ˈʁaʊbal]; 4 June 1908 – 18 September 1931) was an Austrian woman who was the half-niece of Adolf Hitler. Born in Linz, Austria-Hungary, she was the second child and eldest daughter of Leo Raubal Sr. and Hitler's half-sister, Angela Raubal. Raubal lived in close contact with her half-uncle Adolf from 1925 until her presumed suicide in 1931.

Eva Anna Paula Braunová, později Eva Anna Paula Hitlerová (6. února 1912 Mnichov – 30. dubna 1945 Berlín), byla německá fotografka, dlouholetá společnice, milenka a krátce i manželka Adolfa Hitlera. Braunová se s Hitlerem seznámila v Mnichově, jako sedmnáctiletá asistentka a modelka jeho osobního fotografa Heinricha Hoffmanna.

Během jejich raného vztahu se dvakrát pokusila o sebevraždu. Od roku 1936 byla součástí Hitlerovy domácnosti, když začala žít na Berghofu poblíž bavorského Berchtesgadenu, i když po celou druhou světovou válku žila v ústraní. Byla sice významnou osobností, ale pouze v Hitlerově užším společenském kruhu, na věřejných akcích nevystupovala a ani se jich neúčastnila. Poprvé se po boku Hitlera objevila v polovině roku 1944, kdy se její sestra Gretl provdala za styčného důstojníka SS Hermanna Fegeleina.

Když se nacistické Německo ke konci války hroutilo, Braunová odjela do Berlína, aby byla po Hitlerově boku ve Führerbungeru pod zahradou Říšského kancléřství. Když se vojska Rudé armády probojovala do centrální vládní čtvrti, Braunová se dne 29. dubna 1945 během krátkého civilního obřadu provdala za Adolfa Hitlera; bylo jí 33 a jemu 56 let. O necelých 40 hodin později zemřeli sebevraždou v obývacím pokoji bunkru. Braunová se zabila rozkousnutím kapsle s kyanidem a Hitler střelou do hlavy. Německá veřejnost o vztahu Braunové a Hitlera až do jejich smrti nevěděla. Mnoho dochovaných barevných fotografií Adolfa Hitlera pořídila právě Eva Braunová.