Kdo chodil s Dalida?

  • Alain Delon datováno Dalida od do . Věkový rozdíl byl 2 roky, 9 měsíců a 22 dny.

  • Christian de La Mazière datováno Dalida od do . Věkový rozdíl byl 10 roky, 4 měsíců a 26 dny.

  • Luigi Tenco datováno Dalida od do . Věkový rozdíl byl 5 roky, 2 měsíců a 4 dny.

  • Richard Chanfray datováno Dalida od do . Věkový rozdíl byl 7 roky, 2 měsíců a 18 dny.

Dalida

Dalida

Dalida (rodným jménem Iolanda Cristina Gigliotti; 17. ledna 1933 Káhira – 3. května 1987 Paříž) byla přední francouzská zpěvačka a příležitostná herečka, narozená v Egyptě italským rodičům, která za svou kariéru prodala více než 130 milionů desek po celém světě.

Zpočátku její repertoár tvořily zejména baladické písně a francouzské adaptace světových hitů 50. let, kdy svou kariéru písní Madona započala. Když začátkem 60. let přišla do Francie vlna yé-yé, zařadila i tyto písně do svého repertoáru. Její stále stoupající obliba byla patrná i v tom, že pro ni začali čím dál tím více komponovat hudbu a psát texty nejlepší francouzští autoři své doby, jako byl Pierre Delanoë, Pascal Sevran, Didier Barbelivien, Serge Lama a další.

Konec 60. let byl poznamenám smrtí jejího přítele italského zpěváka Luigiho Tenca, kterého našla v hotelovém pokoji mrtvého. Tato tragická událost se promítla i do jejích písní, jimž začaly vévodit písně stylu „chanson à texte“ (šansonové písně) s hluboce lidskými příběhy, k nimž se v druhé polovině 70. let přidaly písně ve stylu disco, jehož se stala vůbec první francouzskou interpretkou, když v roce 1976 natočila disco-verzi písně J'attendrai. Ze skladeb, které pocházejí z jejích posledních desek vydaných za jejího života je patrné, že se cítila nešťastně a osaměle, protože nemohla mít děti, nepodařilo se jít nalézt milujícího partnera a začínala víc a víc pociťovat přicházející stáří, na kterém nespatřovala nic pozitivního. Proto se také v noci z 2. května na 3. května 1987 rozhodla ve svém domě na rue d’Orchampt na Montmartru předávkovat barbituráty, zapít je alkoholem a odejít. Jediný vzkaz, který těsně předtím, než zemřela, napsala, zněl: „Život se mi stal nesnesitelným. Odpusťe mi.“

Její bratr Orlando (vlastním jménem Bruno Gigliotti) byl od 70. let jejím producentem a po její smrti se stal ochranitelem jejího odkazu. Díky němu vycházejí každým rokem nové nosiče s původními, ale i remixovými nahrávkami a Dalidu tak mají možnost poznávat další a další generace.

Své písně zpívala ve více než 10 jazycích, kromě francouzštiny (přes 600 písní), italštiny (přes 400 písní) a arabštiny to bylo též v řečtině, němčině, angličtině, japonštině, hebrejštině, nizozemštině a španělštině.

Náleží ji označení Mademoiselle succès, Mademoiselle Bambino, Disco královna, Zpěvačka míru a řada dalších.

Byla první zpěvačkou na celém světě, která obdržela diamantovou desku za 85 milionů prodaných desek. Do konce její kariéry jich stihla prodat ještě dalších 40 milionů.

Od padesátých let se stala číslem jedna na obálkách novin, magazínů a časopisů. Říká se, že byla fotografována více než Elvis Presley nebo Brigitte Bardotová.

Jako jediný umělec vůbec získala Médaille de la Présidence de la République, kterou jí v roce 1968 udělil francouzský prezident Charles de Gaulle.

Přečtěte si více...
 

Alain Delon

Alain Delon

Alain Delon est un acteur, réalisateur, chanteur et producteur franco-suisse, né le à Sceaux (Seine) et mort le à Douchy-Montcorbon (Loiret).

Figure emblématique et icône du cinéma européen, il est l'un des acteurs français les plus célèbres, représentatifs et influents, tant en France qu'à l'étranger.

Révélé par Plein Soleil (1960) de René Clément, qui le propulse au rang de sex-symbol, Alain Delon enchaîne avec Rocco et ses frères (1960) et Le Guépard (1963). Ces deux chefs-d'œuvre de Luchino Visconti consacrent la renommée internationale de l'acteur français. Devenu une star mondiale, Delon est courtisé par Hollywood, mais ses expériences américaines, peu concluantes, le poussent à renoncer à une carrière outre-Atlantique. Il incarne ensuite l'archétype du polar français, interprétant des personnages froids et énigmatiques dans des films tels que Mélodie en sous-sol, Le Samouraï, Le Clan des Siciliens, Le Cercle rouge, ou Un flic. Son jeu intense et épuré, marqué par une sobriété captée et sublimée par Jean-Pierre Melville, influence plusieurs générations de cinéastes et de stylistes[non neutre].

Son éclectisme l'amène à explorer des genres variés : le mélodrame avec La Piscine, le drame avec L'Éclipse, le film historique avec Monsieur Klein, le film d'aventures avec Les Aventuriers, le film politique avec Deux Hommes dans la ville, le western avec Soleil rouge et Zorro, ou encore le thriller psychologique avec Le Professeur. Dans les années 1980, Delon poursuit sa carrière au cinéma tout en se tournant davantage vers la réalisation et la production. À partir des années 1990, il fait des apparitions ponctuelles, comme dans Une chance sur deux, où il retrouve Jean-Paul Belmondo, son rival et complice à l'écran depuis Borsalino, ou encore dans Les Acteurs (2000), où il est invité par Bertrand Blier à jouer son propre rôle d'acteur mélancolique. Son apparition dans Astérix aux Jeux olympiques (2008) marque l'un de ses derniers rôles au cinéma, où il joue avec autodérision sur sa propre image.

Parallèlement au cinéma, Delon mène aussi une carrière à la télévision, avec des séries et téléfilms à forte audience (Fabio Montale et Frank Riva).

Les films auxquels il participe attirent plus de 136 millions de spectateurs en France, auxquels s’ajoutent plusieurs dizaines de millions d’entrées à l’étranger. Plusieurs de ses œuvres comptent parmi les plus grands succès du cinéma français et italien, tant sur le plan critique que commercial, et Delon demeure l’un des acteurs français les plus reconnus à l’international. Ce succès repose notamment sur la qualité des réalisateurs (Michelangelo Antonioni, Jacques Deray, Georges Lautner, Joseph Losey, Henri Verneuil), et des partenaires artistiques (Claudia Cardinale, Jean Gabin, Annie Girardot, Burt Lancaster, Romy Schneider, Simone Signoret, Lino Ventura) avec lesquels il collabore. Il obtient de nombreuses récompenses dont le César du meilleur acteur en 1985 pour son rôle dans Notre histoire et une Palme d'honneur lors du festival de Cannes 2019 pour l'ensemble de sa carrière.

Přečtěte si více...
 

Dalida

Dalida
 

Christian de La Mazière

Christian Clodomir Martial Lamazière (22 August 1922 – 15 February 2006), better known as Christian de La Mazière, was a journalist and member of the Charlemagne Division of the Waffen-SS. He enlisted in the Charlemagne Division shortly before the Liberation of Paris in August 1944, fighting Soviet troops in Pomerania from February to March 1945 before his capture. Afterwards he was put on trial and sentenced to five years in prison, of which he served two. He then worked in public relations and journalism.

He is known for discussing his role in the 1969 documentary The Sorrow and the Pity. He wrote a memoir of his war experiences in 1972, Le Rêveur casqué, translated into English as The Captive Dreamer, and a second memoir, Le Rêveur blessé (lit.'The Wounded Dreamer'). He also advised Gnassingbé Eyadéma, the president of Togo. De La Mazière moved to working as a journalist for the conservative Beta Press, Le Figaro Magazine and eventually Révolution Européenne.

Přečtěte si více...
 

Dalida

Dalida
 

Luigi Tenco

Luigi Tenco

Luigi Tenco (21 March 1938 – 27 January 1967) was an Italian singer-songwriter. He died on the night of 27 January 1967 after a performance at the Sanremo Music Festival. His death was ruled to be the result of suicide, but even decades later, a plethora of evidence in favor of murder was cause to reopen the investigation twice.

Přečtěte si více...
 

Dalida

Dalida
 

Richard Chanfray

Richard Chanfray

Richard Chanfray (dit Saint-Germain ou Richard Saint-Germain), né le à Lyon et mort le à Ramatuelle, est une personnalité médiatique française, peintre, chanteur et acteur.

Il affirmait être le comte de Saint-Germain, aventurier prétendument alchimiste et immortel. Il est principalement connu pour avoir été pendant plusieurs années le compagnon de la chanteuse Dalida.

Přečtěte si více...