Kdo chodil s Nico?

Nico (občanským jménem Christa Päffgen; 16. října 1938 Kolín nad Rýnem, Německo – 18. července 1988 Ibiza, Španělsko) byla německá hudebnice, zpěvačka, herečka, modelka a hudební skladatelka. Nejprve byla fotomodelkou a krátce poté se přestěhovala do Francie. Díky modelingu se dostala do dalších evropských zemí, například do Švýcarska, Španělska a Rakouska. Ze všech míst si Nico nejvíce oblíbila ostrov Ibiza, který často navštěvovala po většinu svého pozdějšího života a kde také zemřela. Na přelomu padesátých a šedesátých let se Nico začala angažovat i ve filmech. První větší rolí pro ni byla postava Nico Otzak ve filmu Sladký život italského režiséra Federica Felliniho. V šedesátých letech hrála v několika filmech Andyho Warhola a během sedmdesátých pak v různých filmech francouzského režiséra Philippa Garrela.

Ačkoliv Nico již počátkem šedesátých let chodila na hodiny zpěvu, až do roku 1965 se mu nevěnovala. V roce 1965 natočila v Anglii za pomoci Andrewa Looga Oldhama, který byl manažerem skupiny The Rolling Stones, svůj první singl. Později, když se přestěhovala do New Yorku, ji Andy Warhol představil skupině The Velvet Underground, které dělal manažera, a Nico s nimi začala zpívat. Jejich spolupráce vyvrcholila v albu The Velvet Underground & Nico, na kterém Nico zpívá svým nezaměnitelným altem s německým přízvukem hlavní vokály ve třech z celkových jedenácti písní. Album vyšlo v březnu 1967 a ve stejném roce Nico vydala své první sólové album nazvané Chelsea Girl. V následujících letech vydala pět dalších alb; na prvních třech a znovu na posledním ji doprovázel bývalý člen The Velvet Underground, multiinstrumentalista John Cale.

Zemřela v červenci 1988 na následky zranění při nehodě na kole. Její památku v pozdějších letech uctilo mnoho hudebníků, kteří zahráli na festivalu Life Along the Borderline: A Tribute to Nico pořádaném Johnem Calem v letech 2008, 2009, 2010 a 2013 v různých městech. Mezi vystupujícími byli například Sharon Van Etten, Mark Linkous, Kim Gordon, Lisa Gerrard nebo Peaches. Jako svůj vzor ji označily například Patti Smith nebo Siouxsie Sioux.

Lüül, pseudonyme de Lutz Graf-Ulbrich , né le 30 novembre 1952 à Berlin-Charlottenburg, est un auteur-compositeur, chanteur et guitariste allemand.

Philippe Garrel (* 6. dubna 1948 Boulogne-Billancourt, Francie) je francouzský filmový režisér, scenárista, kameraman, producent a střihač. Svůj první snímek, patnáctiminutový Les enfants désaccordés, natočil v roce 1964. Celovečerní debut s názvem Marie pour mémoire následoval o tři roky později. Později natočil řadu dalších snímků. Získal několik ocenění na festivalech v Cannes a Benátkách. V letech 1969-1979 s ním spolupracovala Nico, hrála v sedmi jeho filmech.

Alain Fabien Maurice Marcel Delon (French: [alɛ̃ dəlɔ̃]; 8 November 1935 – 18 August 2024) was a French actor, film producer, screenwriter, singer, and businessman. Acknowledged as a cultural and cinematic leading man of the 20th century, Delon emerged as one of the foremost European actors of the late 1950s to the late 1980s, and became an international sex symbol. He is regarded as one of the most well-known figures in French cinema. His style, looks, and roles, which made him an international icon, earned him enduring popularity.

Delon achieved critical acclaim for his roles in films such as Women Are Weak (1959), Purple Noon (1960), Rocco and His Brothers (1960), L'Eclisse (1962), The Leopard (1963), Any Number Can Win (1963), The Black Tulip (1964), The Last Adventure (1967), Le Samouraï (1967), The Girl on a Motorcycle (1968), La Piscine (1969), Le Cercle Rouge (1970), Un flic (1972), and Monsieur Klein (1976). Over the course of his career, Delon worked with many directors, including Luchino Visconti, Jean-Luc Godard, Jean-Pierre Melville, Michelangelo Antonioni, Louis Malle, and Agnès Varda.

Delon received many film and entertainment awards throughout his career. In 1985, he won the César Award for Best Actor for his performance in Notre histoire (1984). In 1991, he became a member of France's Legion of Honour. At the 45th Berlin International Film Festival, he won the Honorary Golden Bear. At the 2019 Cannes Film Festival, he received the Honorary Palme d'Or.

In addition to his acting career, Delon also recorded the spoken part in the popular 1973 song "Paroles, paroles", a duet with Dalida as the main singing voice. He acquired Swiss citizenship in 1999.

Brian Jones, celým jménem Lewis Brian Hopkin Jones (28. února 1942 Cheltenham – 3. července 1969 Hartfield, East Sussex), byl britský rockový muzikant, známý jako zakladatel a původní vedoucí kapely The Rolling Stones.

Hrál hlavně na kytaru a foukací harmoniku, ale ovládal i mnoho dalších nástrojů. Pro obohacení zvuku neváhal použít třeba flétnu, marimbu, dulcimer či sitár. Původně byl lídrem skupiny, postupně ho ale zastínili Mick Jagger a Keith Richards, ze kterých se stala velmi úspěšná autorská dvojice, zatímco Jones talent na skládání písní postrádal. Jeho pozice v kapele také postupně slábla kvůli drogovým a zdravotním problémům a sexuálním skandálům. V červnu 1969 byl z Rolling Stones de facto vyhozen a pár týdnů nato se za nevyjasněných okolností utopil doma ve vlastním bazéně, jako první rocková hvězda tzv. klubu 27. V kapele jej nahradil Mick Taylor.