Kdo chodil s Germaine de Staël?

Baronka Anne Louise Germaine de Staël-Holstein, rozená Neckerová, obvykle nazývaná Madame de Staël, (22. duben 1766, Paříž – 14. červenec 1817, Paříž) byla francouzsko-švýcarská spisovatelka.

Byla dcerou ministra Ludvíka XVI. Jacquese Neckera, provdala se za švédského diplomata a udržovala vztah s politickým filozofem Benjaminem Constantem. Z Paříže se opakovaně uchylovala do exilu, zejména do Švýcarska a Německa, po radikalizaci Francouzské revoluce a znovu po neshodách s Napoleonem.

Věnovala se teoretickým otázkám, jako v eseji De la littérature considérée dans ses rapports avec les institutions sociales (O literatuře posuzované ve vztahu k sociálním institucím), kde popsala determinismus geografického prostředí (srovnání středomořského Homéra se severským Ossianem). V románu Delphine se mimo jiné věnuje otázce postavení ženy, na kterou později naváže George Sandová. K jejím nejvlivnějším dílům patří De l'Allemagne (O Německu), kulturně-intelektuální obraz Německa, který uvedl německou literaturu do francouzského povědomí a významně ovlivnil francouzský romantismus.

Charles Maurice de Talleyrand-Périgord (2. února 1754, Paříž – 17. květen 1838, Paříž) byl patrně nejznámější a nejúspěšnější státník a diplomat období Francouzské revoluce, napoleonských válek, restaurace Bourbonů a Vídeňského kongresu. Pro své zásluhy obdržel několik vysokých šlechtických titulů: roku 1806 kníže beneventský, roku 1807 vévoda de Talleyrand-Périgord, roku 1815 vévoda z Dina (Dino je kalábrijský ostrov).

Louis Marie Jacques Amalric, comte de Narbonne-Lara (August 1755 – 17 November 1813) was a French nobleman, soldier and diplomat.

Born at Colorno in the Duchy of Parma, Louis, comte de Narbonne-Lara, was possibly the illegitimate son of King Louis XV of France. Raised at Versailles and educated with a focus on classical studies and military training, he became colonel of the Army at 25. He married Marie Adélaïde de Montholon, with whom he had two daughters, and also had two illegitimate children.

Narbonne-Lara held various military and diplomatic roles throughout his life. During the French Revolution, he served as Minister of War under Louis XVI but resigned due to disagreements with the Feuillants. He later joined the Army of the North and was promoted to lieutenant general. After the fall of the monarchy, he fled France and returned in 1801.

Napoleon called him into service in 1809, and he held several prominent positions, including Governor of Raab, divisional general commander in Trieste, and minister plenipotentiary in Bavaria. He advised Napoleon against invading Russia but was not heeded. Following the Russian Campaign, he served as the French ambassador in Vienna and Governor of Torgau. He died of typhus in 1813, and his name was inscribed on the Arc de Triomphe.